Pewnost 2007

4. května 2007 v 12:54 |  Šifrovací hry
Pewnost (Olomouc 14. 5. 2007)
Howada boží (Fweddy, Ewa, Mawkéta)
Během týdne před hrou náš tým značně oslabuje - kromě Romana, který věděl,že nepojede dlouho dopředu, ztrácíme i Lenny (radši se moří se státnicovými otázkami než se šiframi) a Radka (radši si leží v posteli s chřipkou).
Start
Parkujeme u nákupního centra Haná, pokus o vtip s návštěvou McDonaldu nemá velký úspěch, ale slibujeme si, že zajdem, když vyhrajem. Neboli - jsem si stoprocentně jistý, že naše zásady dnes rozhodně neporušíme. Start je na louce za hřbitovem na konci Hněvotínské ulice, registrujeme se a platíme. Mawkéta (na šifrovačce poprvé) je lehce vyděšená, na co že se to dala. Po půl deváté orgové krátce pohovoří o pravidlech, dochází k některým lehce zmateným úpravám a pak už všichni přecházejí k plotu s vyvěšenou první šifrou.
1. šifra (DNA) 8:40
Tři nápisy mají odkazovat na tři různá místa, všechny obsahují pouze písmena ACGT a sporadicky i XYZ. Krátce po opsání přicházejí orgové s drobnou opravou. Pomocí šifrovací mřížky, kterou jsme dostali na startu text přepisujeme, z čehož vycházejí shluky několikrát opakovaných slabik typu ARG ARG ARG, CYS CYS CYS CYS, inspirativní nám připadá zejména SER SER SER SER. O text zjevně nepůjde, zkoušíme tedy čísla. Zároveň přichází první nápověda XYZ=0. Je to jasné, budou to azimuty. Vychází nám 80-975, 206-925, 332-1540. Tady ale nepochopitelně zmatkujeme, už jsme nějakou dobu azimut neurčovali. Nějakou chvíli nám trvá než se shodneme na třech cílech, taky rozdělení, kdo kam půjde, není lehké - máme jen jednu mapu a dva mobily. Když odcházíme, slyšíme už poslední nápovědu s kompletním řešením. Ewa vyráží na pevnůstku na třídě Míru, Mawkéta na nejbližší pevnůstku u cihelny (prý to nakonec bylo přímo u cihelny) a já jdu na nejvzdálenější, z čehož mám trochu obavy - mapa v těch místech ukazuje vojenský prostor a areál nemocnice, moc jasný cíl to není. Naštěstí se v těch místech motá dost lidí a tak není problém zakuklenou slečnu se šifrou najít. Ve stejnou chvíli volá Ewa, že se vrací se svojí částí. Sraz máme na tramvajové točně na Nové ulici. Mawkétu tam ale nikde nevidím, za chvíli přichází Ewa, nechává mi batoh a běží se po ní podívat. Obcházím ještě jednou točnu a pak zahlédnu Mawkétu na protější straně křižovatky. Odvolávám Ewu a jdeme konečně na dvojku.
2. šifra (posunutá dvousloví) 10:10
Dáváme dohromady na tři části rozstříhaný papír a chvíli hledíme na nesmyslná sousloví. Zjevně je potřeba nějak přemístit slabiky, aby to dávalo nějaký smysl. Stačí ale jen přečíst část slova a pokračovat o řádek výše či níže a ze zbylých písmen vychází VÁCLAVSKÉ NÁMĚSTÍ. Sprintujeme na právě odjíždějící tramvaj a až v ní zjišťujeme, že nás doveze jen kousek od místa další šifry.
3. šifra (uniformy) 11:20
Před obdržením šifry musí jeden z týmu projít se zavázanýma očima po trase vytyčené pěti otisky ruky a všech se dotknout. Ostatní jej navádějí z místa startu. Protože trasy mohou jít paralelně až tři týmy, vzniká pěkná směsice hlasů, resp.řevu. Ewa navádí a Mawkéta to zvládá v rekordním čase. Dostáváme fotku pewnostního dělostřelectva s doplňovačkou, ve které je v každém řádku dáno písmeno W a označeno jedno políčko. Bude zřejmě nutné přiřadit popisy hodností k vyobrazeným uniformám - to je něco pro zapřísáhlé antimilitaristy! Zpívám si Uniformy od Visáčů, ale nic moc nás nenapadá (Fuck off Army!). Poznáme maximálně koně a jediný dlouhý kabát bude asi zimní výstroj. Nezbývá než pracně vygenerovat všechny možné kombinace písmen, která přicházejí v úvahu v označených čtverečcích. Kombinací je ale tolik, že se nám nedaří vyhledět žádné smysluplné řešení. Při čtení zespodu nám vychází ZOO, ale dál nic. Je to příliš daleko a hodně nejasné, abychom to jeli zkusit. Když už luštíme skoro hodinu a půl, rozhodujeme se zavolat o nápovědu. Výsledek je vila Primavesi. Nechápeme, jak se dostalo na čtvrtou pozici M, taková možnost podle nás neexistuje. Taky si říkáme,že PRIMAWESI by mohla být pro neolomoucké a nemilovníky architektury trochu problém. Pro nás, byť neolomoucké, ale není a tak za chvíli vyzvedáváme čtvrtou šifru.
4. šifra (ulice) 13:30
Názvy ulic a čísla - to by neměl být problém, obzvášť když se shodují písmena u lomených čísel. Jde jen o to výsledná písmena správně seřadit. Zkoušíme dvě varianty: podle abecedy a podle výskytu v mapě. Je to abeceda, a i když výsledek KOTSELSVTAEBARORYNASELSKEMNAMETSTI zřejmě opět obsahuje chybu, nezdržujeme se a jedeme na hlavní nádraží a odtud jedenáctkou do Chválkovic.
5. šifra (Garfield) 14:30
Než dostaneme šifru, musíme opět splnit úkol - hanojské věže. Samotná šifra nevypadá na první pohled složitě - obrázky Garfieldů očíslované 1-3 s drobnými rozdíly. Vyškrtáváme stejné dvojice a zbývají nám 3 (zrovna označení 1-3), u kterých nemůžeme přijít na žádný rozdíl. Text pod obrázky nás navádí na tři různá místa, z nichž lze bezpečně identifikovat orloj a soutok Moravy a Bystřice. Místo, k němuž odkazuje číslo 3 je ale dost nejasné - "sem když míří vaše šlépěje, nezabloudíte do žádné závěje". Voláme jedinému Olomoučákovi Radkovi do postele, jestli mu to něco neříká. Vaří i tak horečkou zmítaný mozek, ale nic rozumného ho nenapadá. Mapu jsme sice vzpomněli, ale nikdo se toho nechytil a hlavně jsme úplně zapomněli na mapku, kterou jsme dostali na startu, což se nám stává osudným. Rozhodujeme se tedy prozkoumat soutok a orloj a když to tam nebude, vyzvednout ještě nápovědu na startu. Moc se nám tomu nechce věřit, dokonce ani cestou přeplněným autobusem se spoustou dalších týmů, které ale taky moc jistě nevypadají. Holky jdou prozkoumat soutok, v okamžiku, kdy procházím kolem orloje, volají že tam to není a tak plynule pokračuju na start. Tam si musím chvilku sednout, protože se dozvídám, že šestka je hned kousek od Selského náměstí. Chvíli zvažujeme, jestli má cenu tam znovu jezdit, máme asi 1,5 hodiny a tak se rozhodujeme to zkusit dotáhnout ještě aspoň na sedmičku. Holky se tam z centra dostanou dřív, já sbíhám zpátky na tramvaj a připojuji se k nim opět na Selském náměstí, kde už řeší šestku.
6. šifra (periodická tabulka) 16:50
Přítomnost periodické tabulky v pomůckách ke hře mě vůbec nepotěšila, protože jestli jsem ve škole něco opravdu nenáviděl, tak to byla chemie. Ale o tu tady téměř nešlo. Holky už označily nepřesnosti v českých a latinských názvech prvků, zkoušíme z toho dostat nějaký text, ale nedaří se. Úpal či úžeh zřejmě zapracovaly a tak kombinujeme různé složité přepočty na písmena a tu nejjednodušší (a správnou) variantu nějak opomíjíme. Kolem půl šesté už vzdáváme vymýšlení dalších nápadů a jedeme k autu. Místo cíle se ani nepokoušíme zjistit, stejně bychom se tam nestihli přesunout.
Závěr
Hra nebyla vůbec špatná, užil jsem si ji rozhodně víc než loni, počasí nádherné, šifry hodně pestré, obtížnost přiměřená, pár chyb v nich náš postup moc neovlivnil. Opět jsme si ověřili, že musíme být důslednější a dotahovat naše nápady do konce a hlavně nezapomínat na použití věcí, které od orgů dostaneme.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama